“Máš otevřenou mysl. Mě k tomu spíš sedí anglické open minded. U nás se toho dost promítá původní české “hlava otevřená” a myslela se tím schopnost rychle chápat, rychle se učit. To je jiné. Někde jsem si k tomu kdysi dělal výpisky a teď se mi to hodí.

V pár bodech:
– Nemáš ráda generalizaci a nepoužíváš nálepkování, škatulkování. (Teď mě napadlo. Já taky ne. Asi proto mám rád nezaškatulkované a nezaškatulkovatelné.) Nepotřebuješ mít myšlenkové a názorové věci uzavřené. Nemáš věty typu: “Je to jasné a tím to končí.” Spíš tam je “Hmmm to je zajímavé, podívám se na to, budu o tom přemýšlet.”
– Chápeš a akceptuješ, že naše poznání a chápání věcí, jevů není jednoznačné. Je spíš neúplné a pokřivené. Úhel pohledu, víra, předchozí zkušenosti, limity našeho smyslového vnímání, momentální kondice atd……..
– Dokážeš vzít v úvahu i naprosto protikladné úhly pohledu a víry o něčem. Na sociální skupiny, morálky, etiky. Něco co bývá v příkladech tzv. morálních dilemat. Např. ambivalence. “Žák napsal, že by měl ambivalentní pocity, kdyby viděl jak se jeho učitel řítí na žákově novém kole ze strmé skály.”
– Nejen, že se neuzavíráš novým úhlům pohledu a předpokladům, nebo je přijímáš. Já bych řekl, že je přímo vyhledáváš.
– Jsi kreativní a máš smysl pro humor. Podle mne to spolu souvisí. V dobrých vtipech bývá ambivalence, překvapení, neobvyklé souvislosti, odlišné úhly pohledu a tak.
– Jsi proaktivní. Spoustu věcí jsi začala dělat nikoliv proto, že tě k tomu okolnosti dotlačily, ale proto, že jdeš změnám a událostem vstříc.
– Jsi daleko víc solution oriented, (odbočím – teď mě napadlo, že solvent je taky rozpouštědlo a taky solventní) než problem oriented.

Čouháš z krabičky. Zdaleka nevím vše o Tvé dosavadní cestě, ale i to málo co vím dává záběr na členitou a rozmanitou krajinu. Vím jen mrňavé výstřižky. Letmý obrys něčeho, co jsem stačil postřehnout, ale většinou nestačil zaostřit. Máš vystudovaný peďák. A mezi promocí a dneškem je člověk s širokým rozhledem, psycholožka/ koučka, zakládající členka ČAKO, majitelka eseročka, Cestovatelka, potápěčka, máma s hezkým kontaktem s dcerou, milovnice a znalkyně dobrůtek k jídlu i pití, lektorka s certifikátem od nějaké autorizované letecké instituce (teď už přesně nevím) a v posledním období někdo s nápadem, propojit rozvoj ducha a těla do společného programu. Myšlenka sama o sobě mnohokrát opakovaná, často jako fráze. Vážně to asi brali Řekové. Kalokagathia a potom skoro dva tisíce let mezera. Pak přijde Majvaldová, řekne si: “To by mohlo být dobrý.” a jde do toho. Ne s nějakým debilním programem a la film “Hříšný tanec”. Ale skupinu která maká. Takže to má smysl. K tomu atraktivní a náročné prostředí a to celé úspěšně realizuje.
A mezitím, pochopitelně, protože jinak se tam dostat nedá, parkrát nabitou hubu. Rozbitá auta, rozvodové peripetie, zklamání z těch, se kterými jsme ty firmy zakládali. Zklamání z těch se kterými jsme šli do vztahů. No jo, ale zase je to šťavnatý. Je to menu z dobré restaurace. Není to oběd v závodce. A taky se za to jinak platí. Amen. To je jediné co jsem k tomu mohl na závěr dodat.”

Václav Hromek / HR Manager , Panasonic