Contour Consulting, s.r.o.
koučování / konzultace
My video

Přirozeně a lehce, protože mají společné DNA. Sílu, energii. Zdroj, který buď je a nebo není. Buď ho mám a nebo nemám. Nic mezi tím.

Jsme přitahováni následovat člověka, který sílu má a je si jí vědom. Vnitřní sílu tvořenou vědomím své hodnoty.

Namítnete - no ale tady mluvíme o spojení sebe-obranného systému s uměním vést druhé. Jaký je rozdíl mezi vnitřní silou a násilím?

V respektu k sobě a k druhým. V úctě.

Používáme-li spojení respekt Z ( vody, výšek, šéfa, schůzky..) jde o projev obav a strachu. K tomu se přirozeně připojit nechceme. Nejsme přece oběti.

Sebehodnota, úcta, zájem O ( tedy nikoli být zajímavý, ale zajímat se ), radost, otevřenost, zranitelnost, důvěra, bezpečí, přijetí a pochopeni, inspirace a soucit láká a přitahuje. Jsou nakažlivé.

Stejně nakažlivé jsou ale také strach, dokazování, ponižování, obviňování, stěžování si, manipulace, zrada a zneužití, skrytost a stud ( nejsem dost ). Násilí na sobě i k druhým. Přijmu-li vinu, udělám pro druhého cokoli.

Jak je uvnitř, tak je venku.

Jak v KM tak v leadershipu máme na výběr, pro kterou ”nákazu” se rozhodneme. Jestli chceme odvážně tvořit nebo čekáme, až budeme stvořeni. Jestli chceme o svou sílu pečovat nebo ji odevzdávat a živit svou energií druhé.

KM není jen o tom, jak se bránit chytře díky "zázračným technikám". Je hlavně o tom, abych se nestal obětí a bránit se vůbec nemusel. Vědom si své hodnoty/sily a umění ji projevit v přirozených hranicích znamená, že situaci nenechám dojít až na hranu. A když na hraně jsem, vím, ze ji ustojím, zvládnu.

Stejný princip je základní esencí leadera, za kterým půjdeme:

:: kterému věříme, protože on věří sobě

:: který nás zajímá, protože on se zajímá o mě, o nás

:: se kterým se cítíme bezpečně, protože každému z nás umožní svobodně a zodpovědně tvořit

:: který nás inspiruje, protože chybuje-li a padá, vždycky se znovu zvedne a postaví zpět na vlastní nohy

:: který v nás hledá jedinečné poklady/kvality, protože objevuje ty své

:: kterého si vážíme, protože si váží sebe i nás

:: který nás spojuje, protože ví, že díky synergii rozdílných kvalit jsme neporazitelní

:: který je nejlepším přítelem, protože je nejlepším přítelem hlavně sobě

Pracuji s klienty, kteří už ví, že k úspěchu je potřeba nejen hlava, ale i srdce. Hlava se často zacyklí a neví kudy kam. Tělo ale ví. Prožívá, cítí a vysílá signály líbí/nelíbí. Informace, které mi přesněji a rychleji pomohou se rozhodnout. A o to jde v KM i leadershipu. O umění přečíst a porozumět informacím, které mám kdekoli a kdykoli sebou. O umění spojit se se svou silou, která je bez přívlastku. O vědomé spojení hlavy a srdce. Naplnění, radost,smysl, tvoření a inovace, růst, ochota a zodpovědnost, stabilní tým jsou viditelným a přirozeným výsledkem.

Vytvořeno: 6. říjen 2018 Aktualizováno: 6. říjen 2018
 Přivítali jsme se jako bychom se neviděli jen pár dní. Změnil se. Zhubnul. Omládl.

V lednu ( a dnes je říjen) vypadal jinak. Kus chlapa, co si sakra dá na čas než vysloví svůj názor, nemluvě o nesouhlasu. Přesto na něm bylo vždycky vidět, jak se to v něm pere. Drcení zubů, zadržování dechu, zčervenání - až jsem čekala, kudy ta pára vyletí ven... A nic. Proste to skousnul, spolknul, protože "jsem přece profesionál a ten se ovládá". Takhle nějak vypadá papiňák. Zadržoval a potlačoval, až to jednou muselo ven. Nečekaně, neovladatelně a nebezpečně. Nerozuměli mu. Nechápali, co chce říct, protože byli zaskočení, kde se to v něm bere. Své umění ovládat se přivedl k dokonalosti. Až tak, že pro ostatní byl najednou nevýrazný, bez chuti a bez zápachu. Přestali s ním počítat, protože byl pro své okolí a šéfy nečitelný. Celí bezradní mu vymysleli " trafiku", možná z úcty k minulosti. On sám byl stále nejšťastnější. "Vždyť tak dřu, copak to nevidí?"

Ptám se, jak se má a co se stalo, že vypadá tak skvěle? Oči září, pusa se nezastaví, ruce vydatně pomáhají, energie z něj sálá jak z půl dne roztopeného krbu.

"Přestal jsem se bát! Uvědomil jsem si, že firma bude fungovat i beze mne. A hlavně, že já si práci vždycky najdu..." Konečně. Po desetiletí ve firmě, kdy hlavními mantrami bylo "vydrž, musíš uživit rodinu" a maska profesionála.

Zachraňoval a nabíjel se v rodině. Společné zájmy, radost, smysl... Podhoubí tvořivosti. Jeho žena roztáhla křídla a on ji podpořil a roztáhl křídla s ní. Z koníčka se stal kůň a to takový, že uveze celou rodinu. Dokonce s lehkostí a radostí. Nápady do budoucna neberou konce... Už se rozhodl a splní si sen, o kterém ani nevěděl. Chudák sen. Jak by o sobě mohl dát vědět, když byl stlačený v papiňáku...

Strach brzdí tvořivost - "když já se bojím, že..."

Tvořivost roste z otevřenosti, radosti, sebedůvěry a odvahy - "co kdybychom udělali..? A co ještě? "

"Mám  v sobě brzdy i urychlovače a je jen na mně, čemu dám přednost- brzdícimu strachu nebo otevřenosti a odvaze...Jsem srozumitelný a najednou vidím, že mé "nelíbí se mi" nebo " co udělat tohle?" druzí slyší, chápou a spolupracují. Jako bych to sděloval pevněji a zároveň klidněji. Rychleji se dohodneme a navíc v pohodě! " 

Klidná síla. Bojovník. Věřím mu, baví mě se s ním podělit i o své plány, dotváříme je společně a ztrácím pojem o čase. Tohle je začátek i pro mne..těším se zase na spolupráci! Díky!

Vytvořeno: 15. březen 2018 Aktualizováno: 6. říjen 2018

„Máš chvilku? Mám na tebe jednu takovou záludnou...“ volá mi klient.„Chvilku mám a navíc jsem zvědavá, co se děje.“

„Jde o mého klíčového člověka. Jestli se sebou něco neudělá, budu se s ním muset rozloučit. Jeho lidi si stěžují na aroganci a bezohlednost. Neposlouchá a jen nařizuje. Je chytrý jako rádio, vše si sám vymýšlí a po nich chce jen okamžitou realizaci bez řeči. Nikdo s ním už nechce dělat. Bojí se, obchází ho a řeší si vše partyzánsky po svém. Zabývají se pomluvami a nedělají, co mají. Přestože jsou jeho nápady skvělé a má technicky inovativní výsledky, lidi mám úplně rozložené. Ve výrobě mám tím pádem chaos!“

„OK a jak zní Tvá záludná otázka?“ „Uděláš s NÍM něco?“ A jéje, napadlo mě, další "oprav mi ho"...

Postupně zjišťuji další "závady" a před očima mi vyvstane košatý listnatý strom. Alegorie na důvěryhodnost S.R.Coveyho. Kořeny představují integritu, osobnost, "co říkám, to dělám“. Kmen úmysly- vím, co chci a dokážu to i sdělit druhým tak, aby mi rozuměli a přidali se. Větve a listoví jsou znalosti a dovednosti, které ke své profesi potřebuji a mám. A plody jsou výsledky. Důvěryhodní  jsme jen ve chvíli, kdy všechny 4 prvky jsou v souladu. Nic nechybí, strom roste v celé své kráse.

Vytvořeno: 16. únor 2016 Aktualizováno: 11. říjen 2016

Potápění - kdo jste se ponořili poprvé pod hladinu, pamatujete si své první nesmělé nádechy, zvuky jako z jiné planety, tělo jako šponu?
Měla jsem obrovskou radost, že dýchám a vidím a slyším ve vodě! S vervou sobě vlastní jsem se pustila do objevování jiného světa a nebylo to už tak úžasné, jako „poprvé“. Pohybovala jsem se jako tryskomyš, rychle jsem kopala a máchala rukama, lítala nahoru dolů, jak jsem dýchala hodně a neřízeně. Když jsem už něco viděla, byla to opravdu hodně velká stvoření, která mě spíš přišla do cesty, než abych je objevila sama. Pořád jsem utíkala skupině, jak jsem nemohla stát na místě a nervózně je popoháněla. Došel mi tak za půl hodiny vzduch a musela jsem nahoru. Se mnou buď můj naštvaný buddy nebo i ještě naštvanější celá skupina. Shrnuto – viděla jsem skoro nic, strachy jsem málem umřela a nikdo se mnou nemluvil. Ale přežila jsem a nevzdala jsem se. Postupem času jsem se naučila dodržovat pár zásad, které z ponorů do jiné galaxie udělaly naprosto odlišný zážitek. Navíc jsem zjistila, že jejich dodržování je velmi užitečné i „na suchu“, v osobním životě, v mé práci s klienty.

Vytvořeno: 25. srpen 2015 Aktualizováno: 16. únor 2016

© 2015 Contour Consulting, s.r.o.

K provozování webu contour.cz využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.