Contour Consulting, s.r.o.
koučování / konzultace
My video


„Chápu Tě, ale sundám Ti plat na 60%.“

„Rozumím tomu, že se Ti to nelíbí, ale pochop Ty mě.“


Nejistota, odmítnutí, obavy, ponížení, bezmoc, šok. Cítíte to? Zažíváte to?


Prožíváme situaci, jaká tu ještě nebyla. Společně.

Společně ji také máme šanci ustát.

Dokonce se můžeme skokově posunout a položit robustní základy ochoty přijímat další změny.


Každý chceme kontrolovat svůj život a lišíme se jen v míře. Někdo potřebuje letiště jistot a někomu stačí viset za jeden prst na převisu. Všichni přesto potřebujeme cítit, že můj život nekončí, že i v izolaci jsme si blízko, a můžeme a umíme se podpořit.


Napadne vás - jak to souvisí s businessem? Velmi. Vaše lidi nezajímá, kolik máte titulů a co jste dokázal, dokud vám nerozumí, co od nich chcete. Srozumitelně, jasně, odvážně a důvěryhodně.


Umíme se podpořit, znamená sdělit pochopení opravdu od srdce včetně „kruté pravdy“ - nahé reality, bez příkras. Nebalit ji do růžového slizu, protože Ti přece nechci ublížit. Komu, že to nechci ublížit? Ano, sobě, protože podívat se do zrcadla do očí  člověku, který druhému působí bolest, chce odvahu. A zranitelnost, soucítění a důvěru. Se sebou a s druhými.

Není nic krutějšího než falešná naděje. Schovávat hlavu do písku a mlčet. Nerozhodovat se. Neukázat se. Sdělovat polopravdy.


Jak to tedy udělat, aby lidi chtěli? Přijmout snížení platu a ještě se tvořivě podílet na své budoucnosti?  Pochopit a zabojovat?


Můžete začít třeba tím, že vymažete ALE ze svého slovníku. Tato tři písmena budí více nejistoty než aby uklidnily.

Jako „Miláčku, miluji Tě, ale umyj si nohy..“ Snaha je tady to, co totiž smrdí.


Ozvěte se, když budete chtít, aby chtěli. Spolupracovat a tvořit s co nejmenší námahou. Sami, bez svých lidí to nedáte.


Jsem v tom s vámi.


#společnětodáme #krizovákomunikace #zranitelnost #důvěra #selfworth #jaknazměnu

Vytvořeno: 1. duben 2020 Aktualizováno: 3. duben 2020

Přirozeně a lehce, protože mají společné DNA. Sílu, energii. Zdroj, který buď je a nebo není. Buď ho mám a nebo nemám. Nic mezi tím.

Jsme přitahováni následovat člověka, který sílu má a je si jí vědom. Vnitřní sílu tvořenou vědomím své hodnoty.

Namítnete - no ale tady mluvíme o spojení sebe-obranného systému s uměním vést druhé. Jaký je rozdíl mezi vnitřní silou a násilím?

V respektu k sobě a k druhým. V úctě.

Používáme-li spojení respekt Z ( vody, výšek, šéfa, schůzky..) jde o projev obav a strachu. K tomu se přirozeně připojit nechceme. Nejsme přece oběti.

Sebehodnota, úcta, zájem O ( tedy nikoli být zajímavý, ale zajímat se ), radost, otevřenost, zranitelnost, důvěra, bezpečí, přijetí a pochopeni, inspirace a soucit láká a přitahuje. Jsou nakažlivé.

Stejně nakažlivé jsou ale také strach, dokazování, ponižování, obviňování, stěžování si, manipulace, zrada a zneužití, skrytost a stud ( nejsem dost ). Násilí na sobě i k druhým. Přijmu-li vinu, udělám pro druhého cokoli.

Jak je uvnitř, tak je venku.

Jak v KM tak v leadershipu máme na výběr, pro kterou ”nákazu” se rozhodneme. Jestli chceme odvážně tvořit nebo čekáme, až budeme stvořeni. Jestli chceme o svou sílu pečovat nebo ji odevzdávat a živit svou energií druhé.

KM není jen o tom, jak se bránit chytře díky "zázračným technikám". Je hlavně o tom, abych se nestal obětí a bránit se vůbec nemusel. Vědom si své hodnoty/sily a umění ji projevit v přirozených hranicích znamená, že situaci nenechám dojít až na hranu. A když na hraně jsem, vím, ze ji ustojím, zvládnu.

Stejný princip je základní esencí leadera, za kterým půjdeme:

:: kterému věříme, protože on věří sobě

:: který nás zajímá, protože on se zajímá o mě, o nás

:: se kterým se cítíme bezpečně, protože každému z nás umožní svobodně a zodpovědně tvořit

:: který nás inspiruje, protože chybuje-li a padá, vždycky se znovu zvedne a postaví zpět na vlastní nohy

:: který v nás hledá jedinečné poklady/kvality, protože objevuje ty své

:: kterého si vážíme, protože si váží sebe i nás

:: který nás spojuje, protože ví, že díky synergii rozdílných kvalit jsme neporazitelní

:: který je nejlepším přítelem, protože je nejlepším přítelem hlavně sobě

Pracuji s klienty, kteří už ví, že k úspěchu je potřeba nejen hlava, ale i srdce. Hlava se často zacyklí a neví kudy kam. Tělo ale ví. Prožívá, cítí a vysílá signály líbí/nelíbí. Informace, které mi přesněji a rychleji pomohou se rozhodnout. A o to jde v KM i leadershipu. O umění přečíst a porozumět informacím, které mám kdekoli a kdykoli sebou. O umění spojit se se svou silou, která je bez přívlastku. O vědomé spojení hlavy a srdce. Naplnění, radost,smysl, tvoření a inovace, růst, ochota a zodpovědnost, stabilní tým jsou viditelným a přirozeným výsledkem.

Vytvořeno: 6. říjen 2018 Aktualizováno: 6. říjen 2018
 Přivítali jsme se jako bychom se neviděli jen pár dní. Změnil se. Zhubnul. Omládl.

V lednu ( a dnes je říjen) vypadal jinak. Kus chlapa, co si sakra dá na čas než vysloví svůj názor, nemluvě o nesouhlasu. Přesto na něm bylo vždycky vidět, jak se to v něm pere. Drcení zubů, zadržování dechu, zčervenání - až jsem čekala, kudy ta pára vyletí ven... A nic. Proste to skousnul, spolknul, protože "jsem přece profesionál a ten se ovládá". Takhle nějak vypadá papiňák. Zadržoval a potlačoval, až to jednou muselo ven. Nečekaně, neovladatelně a nebezpečně. Nerozuměli mu. Nechápali, co chce říct, protože byli zaskočení, kde se to v něm bere. Své umění ovládat se přivedl k dokonalosti. Až tak, že pro ostatní byl najednou nevýrazný, bez chuti a bez zápachu. Přestali s ním počítat, protože byl pro své okolí a šéfy nečitelný. Celí bezradní mu vymysleli " trafiku", možná z úcty k minulosti. On sám byl stále nejšťastnější. "Vždyť tak dřu, copak to nevidí?"

Ptám se, jak se má a co se stalo, že vypadá tak skvěle? Oči září, pusa se nezastaví, ruce vydatně pomáhají, energie z něj sálá jak z půl dne roztopeného krbu.

"Přestal jsem se bát! Uvědomil jsem si, že firma bude fungovat i beze mne. A hlavně, že já si práci vždycky najdu..." Konečně. Po desetiletí ve firmě, kdy hlavními mantrami bylo "vydrž, musíš uživit rodinu" a maska profesionála.

Zachraňoval a nabíjel se v rodině. Společné zájmy, radost, smysl... Podhoubí tvořivosti. Jeho žena roztáhla křídla a on ji podpořil a roztáhl křídla s ní. Z koníčka se stal kůň a to takový, že uveze celou rodinu. Dokonce s lehkostí a radostí. Nápady do budoucna neberou konce... Už se rozhodl a splní si sen, o kterém ani nevěděl. Chudák sen. Jak by o sobě mohl dát vědět, když byl stlačený v papiňáku...

Strach brzdí tvořivost - "když já se bojím, že..."

Tvořivost roste z otevřenosti, radosti, sebedůvěry a odvahy - "co kdybychom udělali..? A co ještě? "

"Mám  v sobě brzdy i urychlovače a je jen na mně, čemu dám přednost- brzdícimu strachu nebo otevřenosti a odvaze...Jsem srozumitelný a najednou vidím, že mé "nelíbí se mi" nebo " co udělat tohle?" druzí slyší, chápou a spolupracují. Jako bych to sděloval pevněji a zároveň klidněji. Rychleji se dohodneme a navíc v pohodě! " 

Klidná síla. Bojovník. Věřím mu, baví mě se s ním podělit i o své plány, dotváříme je společně a ztrácím pojem o čase. Tohle je začátek i pro mne..těším se zase na spolupráci! Díky!

Vytvořeno: 15. březen 2018 Aktualizováno: 6. říjen 2018

© 2015 Contour Consulting, s.r.o.

K provozování webu contour.cz využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.