„Chápu Tě, ale sundám Ti plat na 60%.“
„Rozumím tomu, že se Ti to nelíbí, ale pochop Ty mě.“
Prožíváme situaci, jaká tu ještě nebyla. Společně.
Společně ji také máme šanci ustát. Dokonce se můžeme skokově posunout.
Vaše lidi nezajímá, kolik máte titulů a co jste dokázali, dokud vám nerozumí, co od nich chcete.
Umění podpory, znamená sdělit pochopení opravdu od srdce včetně „kruté pravdy“ – nahé reality, bez příkras. Nebalit ji do růžového slizu, protože Ti přece nechci ublížit. Komu, že to nechci ublížit? Ano, sobě, protože podívat se v zrcadle do očí člověku, který druhému působí bolest, chce odvahu. A zranitelnost, soucítění, důvěru a úctu. Se sebou a s druhými.
Není nic krutějšího než falešná naděje. Schovávat hlavu do písku. Nerozhodovat se. Neukázat se. Sdělovat polopravdy.
Jak to tedy udělat, aby lidi chtěli? Přijmout snížení platu a ještě se tvořivě podílet na své budoucnosti? Pochopit a zabojovat?
Můžeme začít i tím, že vymažeme ALE ze svého slovníku. Tři písmena budící více nejistoty než uklidnění.
Jako „Miláčku, miluji Tě, ale umyj si nohy.“ Snaha je tady to, co totiž smrdí.
Ozvěte se, když budete chtít, aby chtěli. Spolupracovat a tvořit s co nejmenší námahou. Sami, bez svých lidí to nedáte.
Jsem v tom s vámi.
#crisiscommunication #headandheart #selfworth
